Historie obuvnictví

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Cestu za reportáží do Městského muzea ve Skutči provázela malá počáteční nedůvěra. Dost dobře jsem si totiž spolu s kameramanem Pavlem Sekaninou nedovedla představit spojení takových expozic, jako je historie obuvnictví a kamenictví. 

Stačil ale jediný pohled do venkovních prostor muzea a obavy se naráz rozplynuly. Když jsme pak uvnitř vstoupili do repliky ševcovské světničky, zdálo se nám, jako by se na okamžik zastavil čas. Ostatně při natáčení jsme ho tentokrát ani nevnímali.

Stále bylo na co koukat, co obdivovat a v nejednom případě i možnost si zavzpomínat. To, když jsem tam například v jedné z vitrín spatřila vzor pantoflí, které jsem kdysi strašně ráda pro jejich pohodlnost nosívala.

Milou připomínkou jsou také mnohdy už bohužel zapomenuté fotografie sportovců a obuv, ve které naši tehdy ještě Československou republiku tak úspěšně reprezentovali. Od našeho sympatického průvodce Libora Akslera, jsme se také mimo jiné dozvěděli, že zdejší muzeum vlastní jednu z největších sbírek obuvi v České republice.

A je to prý především díky velmi dobré spolupráci s výrobci obuvi jak z první republiky, tak následně za časů Botany, kteří vždy ochotně do depozitáře muzea věnovali své nejlepší výrobky. Některé z nich jsou doslova pastvou pro oči. K vidění je tady ale i nová kolekce obuvi firmy Botas. Mnozí z návštěvníků si, podle slov Libora Akslera právě zde Botas  připomenou  jako obecný název pro sportovní obuv, který vznikl ve Skutči.

V 60. letech, tady totiž byla vyvinuta nová sálová obuv a byla označena právě jako Botaska. Dodnes se prý vedou dohady o tom, zda znamená Bota „s“ jako Skuteč nebo Bota „s“ jako sport. Ať je to jak chce, hlavně, že dodnes dobře slouží svému účelu.

To samé ostatně platí i o zdejší nové obuvnické expozici. Pokud se sem vypravíte, zaručeně nebudete litovat. K vidění je tady mnohem, mnohem víc. A to jak přímo v muzeu samotném, tak i ve městě a jeho okolí.

Text: Olga Vavřenová