Plavba po Dyji

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Řeka Dyje až do sedmdesátých let minulého století pravidelně zamrzala a dětem i dospělým skýtala v zimních měsících ideální prostor k bruslení. Teprve výstavba nádrží Nové Mlýny ukončila zimní radovánky a významně zasáhla i do skladby okolních lužních lesů. S myšlenkou, jak na řeku znovu přilákat lidi, tak přišel až na sklonku devadesátých let břeclavský podnikatel Jan Maděřič.

Ačkoliv začít s provozem osobní lodní dopravy na Dyji nebylo lehké rozhodnutí a přineslo mnoho úskalí, nakonec se mu přece jen podařilo si svůj sen splnit a v roce 1999 spouští na vodu první loď. Zprvu na hladinu řeky Moravy, záhy však už v břeclavském přístavu na Dyji. Když v roce 2000 podnikl svou první plavbu na Janův hrad, působila řeka díky stromům jako tunel, jimž se proplouvá.

Dnes jsou břehy na některých místech díky přemnoženým, leč chráněným, bobrům bohužel už bez stromů. I tak ale neztrácí řeka nic na svém kouzlu, a třebaže nejvíce turistů přichází během letní sezóny, nabízí plavba právě v zimních měsících jedinečnou atmosféru. Ta nakonec inspirovala společnost Lodní doprava Břeclav začít s celoročním provozem a o adventních nedělích, Vánocích i na Nový rok tak nabízí příležitost jak netradičním způsobem strávit sváteční chvíle.

Cílem cesty je zmiňovaný Janův hrad nebo též Janohrad, který své jméno získal po Janu I. z Lichtenštejna a jenž je dílem architekta tohoto šlechtického rodu Josefa Hardmutha.

Aby byla iluze středověké zříceniny dokonalá, prý nechal přivézt materiál na její stavbu z nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Svou práci odvedl na výbornou, neboť Janohrad inspiroval další zámožné pány, kteří byli návštěvou šlechtického sídla natolik ohromeni, že začali sami toužit po své vlastní „zřícenině“.

Svůj výlet můžete na Janohradu ukončit a zpátky do Břeclavi vyrazit po naučné stezce Lužní les (6km), která vás provede oblastí tzv. tvrdého luhu (s převahou dubu letního a jasanu úzkolistého) a na 15 zastaveních seznámí se všemi zajímavostmi tohoto ekosystému, anebo znovu na palubě Svatopluka či Sáma a zahřát se třeba sklenicí svařeného vína. 

Jen pozor, kdyby totiž kapitán zapomněl v přístavu veslařského klubu přistát, doplout byste mohli až do Černého moře. Břeclav má totiž, i když se to nezdá, díky řekám Dyje, Morava a Dunaj, spojení s Černým mořem a je tak de facto našim moravským námořním přístavem…

Text: Kamila Šimková Broulová