Hartmanice

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Hartmanice zatím nepatří k vyhlášeným lyžařským střediskům, ale když je pěkná zima, najdou tu hlavně rodiny s dětmi ideální svah na sjezdové lyžování, který se zasněžuje, ba dokonce má večerní osvětlení. Půjčovna lyží samozřejmě nechybí.

Vyrazíte-li odtud na běžky, budete mít pocit, že v Hartmanicích končí civilizace a za nimi začíná pustina. Pojedete-li po upravené stopě, narazíte pouze na pár samot, jinak vás čeká cesta opuštěnou, ale pohádkovou krajinou s překrásnými výhledy. Hartmanická rolba kromě Zhůří, kam jsme se společně podívali, jezdí také na Pustinu. Zdejší samota dělá čest svému názvu – skutečně se na pustinu změnila. Ale pamětníci vzpomenou, že před léty vyjížděl ze zdejšího zámečku, jenž se rychle rozpadá v ruiny, za svými pacienty legendární MUDr. Kostrouch, kterému se na Šumavě neřeklo jinak než „doktor na koni“.

Těch koní se mu na pastvinách kolem Pustiny popásalo celé stádečko. V zimě, když se potřeboval dostat po neprotažených cestách za pacienty na samotách, byl pro něho kůň nejspolehlivějším dopravním prostředkem. Pamatuji si ho rajtkách, ve vysokých kožených botách, se sedlovou brašnou plnou léků hozenou přes rameno... A pamatuji si, jak se špičkoval s JUDr. Hrabánkem z Pekelského údolí, protože ten choval u Sterzmühle stádečko huculů, které pan doktor Kostrouch nepovažoval za pořádné koně. Ty huculy jsme si v reportáži ukázali, ale už mají jiného pána, protože oba páni doktoři už z tohoto světa odešli.

Z Pustiny se projíždí trasa na zaniklé Stodůlky, rozlohou bývaly největší obcí na Šumavě. Na Stodůlkách také stávala snad největší královácká rychta v Královském hvozdu. Po vysídlení a zřízení vojenského prostoru se stal katastr obce dopadovou plochou střelnice. Dojedete-li na bývalý Velký Bor (k silnici Prášily - Srní) dostanete se na lyžařskou stopu mířící na Srní, případně se můžete přes bývalou Novou Studnici podívat do Prášil.

Ale vraťme se ještě do Pekelského údolí. Sterzmühle, který jsme si ukázali, tam nebýval sám. Kousek od něho, na druhém břehu potoka, stával starobylý dvorec Žežulka, kde se roku 1862 narodil Georg Seidl, který vytvořil geologickou mapu Šumavy od Vítkova Kamene až po Ostrý. Za ženu si tenhle muž mnoha zájmů vzal Marii Scheinostovou, jež byla dcerou majitele známých sušických sirkáren. Po válce dvůr vyhořel, zbyla po něm hromada kamení, na které stojí nové symbolické umrlčí prkno.

Starý královácký dvůr Busil kousek proti proudu Pstružného potoka měl větší štěstí. Je po rekonstrukci a jeho majitelé na něm provozují agroturistiku.

Text: Svatava Pátková