Muzeum čokolády

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Týnská ulička, těsně sousedící se Staroměstským náměstím, je stále plná turistů, a tak mnohým neunikne Muzeum čokolády, které má tak slibný název. Českých návštěvníků je odpoledne ve všední dny pomálu, takže je hlavně slyšet změť cizích jazyků. Ale dopoledne má muzeum vyhrazeno pro školy, a to pak je v pracovní místnosti, kde děti pomalovávají čokoládová zvířátka různě barevnou bílou čokoládou s přídavkem potravinářského barviva, štěbetavé češtiny až příliš.

Objednat se na dopolední tzv. workshopy je třeba alespoň měsíc předem. Pracovat s čokoládou můžou celé školní třídy, ale i jednotlivé rodiny. Malovat obrazy rozehřátou čokoládou je dobrý nápad a návštěvníci jej oceňují. Nejen že obdivně vzdychají u pláten, která se jim líbí, ale také se s chutí pouštějí do vlastní tvorby.

Samozřejmě mě napadlo – když jsem si přičichla k hrnku s voňavou pochutinou a byl mně nabídnut štětec a papír – jakou má čokoláda chuť. "Je hořká nebo mléčná?" ptám se podle mého úsudku nejkompetentnější osoby, paní šéfové. A odpověď byla k neuvěření: "Já nevím, já čokoládu nejím. Ochutnejte". I učinila jsem: je mléčná. Nebo alespoň v den natáčení byla.

Co mohu doporučit, to jsou čokoládové boby. Dají se koupit v menším i větším balení a jsou výborné – trochu větší a tvrdší než buráky, a hlavně úžasně hořké. Ne každý z toho bude nadšený jako my s kolegou kameramanem, ale vy, milovníci sladké chuti, zkuste se přemoci – boby jsou šíleně zdravé.

Když už se budete pohybovat v nejvnitřnějším pražském centru, kolem Staroměstského náměstí, nezapomeňte si projít také nějaké památky. Všechny jako na dlani je budete mít, pokud se rozhodnete vyjít na vyhlídku věže staroměstské radnice.

Text: Hana Skálová